„Když se lidé dostanou poprvé do styku se zločinem, oškliví si ho. Zůstanou-li ve styku se zločinem po nějaký čas, zvyknou si na něj a tolerují ho.Zůstanou-li ve styku dost dlouho, nakonec ho přijmou a podlehnou jeho vlivu.“
To odpovída tvrzení, že každý myšlenkový impuls, který se opakovaně ukládá do podvědomí, je nakonec přijat a podvědomí podle něj jedná. Tento impuls dále převádí na jeho hmotný ekvivalent, a to tím nejpraktičtějším a nejschůdnějším způsobem.
V této souvislosti se znovu zamyslíme nad výrokem, že všechny myšlenky, které byly naplněny emocí (určitým citem) a spojeny s vírou, se začínají bezodkladně proměňovat ve svou materiální podobu čili hmotný ekvivalent.
Emoce či „citová“ složka myšlenek je faktorem, který myšlenkám dodává vitalitu, životaschopnost a aktivitu. Jsou-li s nějakým myšlenkovým pochodem spojeny víra, láska či sex, vyvolávají mnohem větší odezvu, než kdyby tyto emoce působily odděleně.
Podvědomí může být zasaženo a ovlivněno nejen myšlenkovými hnutími spjatými s vírou, ale libovolnými kladnými či zápornými emocemi.
